|
|
Suicides at an all-time high in covid 19 pandemic ridden and post pandemic India
Gupta, Jayesh ; Kasal, Alexandr (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Celý globalizovaný svět se stal obětí pandemie covid 19 a souvisejících opatření (lockdown), které ovlivnily i řadu významných sociálních problémů, jako jsou sebevraždy. V Indii měla míra sebevražednosti a roční počet sebevražd rostoucí tendenci již před pandemií a během pandemie covid 19 v roce 2020 dosáhla historického maxima. Emile Durkheim ve své knize Le suicide identifikuje 4 typy sebevražd, k nimž docházelo i v Indii především v důsledku lockdownů a které spolu se špatným řízením pandemie a špatnou vládní politikou způsobily značné škody. Rozsáhlá vnitřní migrace bezmocných migrujících pracovníků v důsledku lockdownu a neschopnost vlády zajistit pro ně řešení pro cestu zpět domů svědčí o špatném vládním plánování a špatném řízení pandemie covid 19, což mělo za následek řadu sebevražd migrujících pracovníků, dělníků závislých na denní mzdě nebo alkoholiků trpících abstinenčními příznaky. Zatímco mnoho Indů se zapojilo do dobrovolnické činnosti a pomáhalo lidem postiženým lockdownem a potýkajícími se se sebevražednými sklony, vláda nebyla schopná nasměrovat finanční pomoc těm nejpotřebnějším. Výsledky práce naznačují, že dvě nejčastější sebevraždy v indické společnosti během pandemie covid-19 byly anomické a fatalistické sebevraždy. Výsledky dále zdůrazňují význam vládních opatření v takových...
|
|
|
Suicides at an all-time high in covid 19 pandemic ridden and post pandemic India
Gupta, Jayesh ; Kasal, Alexandr (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
The entire globalized world became victims of the covid 19 pandemic, however, a number of other significant social problems like suicides got impacted by it and the lockdown. The suicide rate and annual number of suicides were already at a rising trend prior to the pandemic and reached an all-time high during the covid 19 pandemic in 2020. Emile Durkheim in his book on suicide called Le suicide identifies 4 types of suicides, they were also occurring in India mainly due to the covid 19 lockdown and its impacts and caused a significant damage along with mismanagement of the pandemic and bad government policies. The large-scale internal migration of helpless migrant workers due to the lockdown and the government's failure in arranging a solution for them to travel back to home is evident to the bad government planning and the mismanagement of the covid 19 pandemic, resulting in a number of suicides by migrant workers, daily wage earners, alcoholics suffering from withdrawals. While many Indians stepped up to volunteer and help the people affected by lockdown and suicidal tendencies, the major donations went to the government which failed to reach the ones that needed it.
|
|
|
Protierozní opatření na orné půdě ve vnímání zemědělců
Tyslová, Radka ; Braun Kohlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
(v češtině): Vodní eroze zemědělských půd je jedním z problémů moderního zemědělství. Existují protierozní opatření, která mají za cíl erozi zmírnit. Moje práce se věnuje tomu, jak tato opatření vnímají sami zemědělci. Základní hypotéza výzkumu tvrdí, že zemědělci s certifikátem ekologického zemědělství protierozní opatření vnímají jinak, protože ekologické zemědělství deklaruje zvláštní ohled na ochranu přírodních zdrojů. Výzkumná otázka zní: Existuje rozdíl ve vnímání protierozních opatření na orné půdě mezi zemědělci s certifikací ekologického zemědělství a konvenčními zemědělci? Výzkum využívá teorii plánovaného chování Icka Ajzena. Výsledky ukazují, že postoje dotazovaných zemědělců obecně k protierozním opatřením jsou negativní, což je možné vysvětlit řadou souvisejících přesvědčení týkajících se eroze, dotačního systému a kvality vlastní půdy. Jednotlivá opatření posuzují pomocí jiných hledisek, než je hledisko protierozní. Zemědělci nepociťují tlak z okolí na přijetí opatření a vnímají nízkou míru vlivu, kterou mají na rozhodnutí o přijetí opatření obecně. U jednotlivých opatření hodnotí různou míru obtížnosti, celkově platí, že obtížnost závisí na velikosti podniku. Rozdíl ve vnímání mezi certifikovanými a konvenčními zemědělci data nepodporují, jednotící prvek pro skupinu certifikovaných...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
STRÝČICKÝ JAZYKOVÝ OSTROV. ŽIVOT OBYVATEL V LETECH 1938-1946 POHLEDEM HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN
REITINGER, Tomáš
Bakalářská práce je zaměřena na přiblížení způsob každodenního života německého a českého obyvatelstva Strýčického jazykového ostrova (německy Die Stritschitzer Sprachinsel) v letech 1938-1946. Ukazuje proces změn, ke kterým docházelo ve zkoumaném období, a to s využitím pohledu hospodářských a sociálních dějin. Komparuje poměry jak mezi jednotlivými obcemi jazykového ostrova, tak v okolí jazykového ostrova. Poskytuje také všeobecný přehled zdejší hospodářské situace. Z použitých metod je nutné zdůraznit uplatnění orální historie a statistiku.
|
|
|
Protierozní opatření na orné půdě ve vnímání zemědělců
Tyslová, Radka ; Braun Kohlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
(v češtině): Vodní eroze zemědělských půd je jedním z problémů moderního zemědělství. Existují protierozní opatření, která mají za cíl erozi zmírnit. Moje práce se věnuje tomu, jak tato opatření vnímají sami zemědělci. Základní hypotéza výzkumu tvrdí, že zemědělci s certifikátem ekologického zemědělství protierozní opatření vnímají jinak, protože ekologické zemědělství deklaruje zvláštní ohled na ochranu přírodních zdrojů. Výzkumná otázka zní: Existuje rozdíl ve vnímání protierozních opatření na orné půdě mezi zemědělci s certifikací ekologického zemědělství a konvenčními zemědělci? Výzkum využívá teorii plánovaného chování Icka Ajzena. Výsledky ukazují, že postoje dotazovaných zemědělců obecně k protierozním opatřením jsou negativní, což je možné vysvětlit řadou souvisejících přesvědčení týkajících se eroze, dotačního systému a kvality vlastní půdy. Jednotlivá opatření posuzují pomocí jiných hledisek, než je hledisko protierozní. Zemědělci nepociťují tlak z okolí na přijetí opatření a vnímají nízkou míru vlivu, kterou mají na rozhodnutí o přijetí opatření obecně. U jednotlivých opatření hodnotí různou míru obtížnosti, celkově platí, že obtížnost závisí na velikosti podniku. Rozdíl ve vnímání mezi certifikovanými a konvenčními zemědělci data nepodporují, jednotící prvek pro skupinu certifikovaných...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Proměny mediální reprezentace zemědělství v tisku. Obsahová analýza vybraných českých deníků po roce 1990
Kvášová, Tereza ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
"Proměny mediální reprezentace zemědělství v tisku" Magisterská diplomová práce se zabývá proměnami mediálního obrazu zemědělství v českém tisku na příkladu dvou celostátních deníků - Hospodářských novin a Práva. Studie využívá kvantitativní výzkumnou metodu, obsahovou analýzu k zachycení změn ve výsledném obrazu zemědělců i v mechanismech konstrukce zpráv o nich v období od začátku 90. let 20. století do dnes. Teoretická část představuje stručný vývoj zemědělství, základní principy teorie mediálních studií a mechanismy konstrukce zpráv (nastolování agendy, práce se zdroji informací, zpravodajské hodnoty, rámování). Analýza zkoumá změny mediální pozornosti, která je zemědělství věnována, ale také využití mechanismů konstrukce zpráv a změny celkového obrazu zemědělců v tisku. Klíčová slova: zemědělství; zemědělci; konstrukce mediálního obrazu; obsahová analýza; mediální reprezentace; nastolování agendy
|
host ::
RSS.